| Autor |
Zpráva |
Macík
|
# Zasláno: 25 Srp 2008 14:22
Odpovědět
Ahoj lidičky, jsem nová "pisatelka" a jako většina z vás jsem jednou z těch nešťastných baculek, která by tooollliiik chtěla zhubnout, ale chybí mi vůle. O hubnutí bych sama mohla dělat přednášky, protože teorii mám fakt zvládnutou, ... jenže do praxe mi to nějak nejde. Začínám každé pondělí, každého 1., po Vánocích, po narozeninách, po..... ale velmi brzy skončím. Kdysi mi pomohla dělená strava, zhubla jsem 12 kg za 4 měsíce, jenže pak jsem se vrátila k normálnímu papání, k tomu pár velkých starostí a nervů a kila šla nahoru +další. Asi potřebuji nějakou sílu na dálku, abych se necítila na tento problém tak sama. Jsem si protivná, nejraději bych chodila kanálama, abych nepotkávala lidi, kteří mě znali o 15kg lehčí, uzavírám se do sebe a i když jsem na sebe fakt naštvaná, nedaří se mi to v hlavě nastartovat a pustit se do toho. Lidičky, nevíte, jak na to, jak vydržet? Děkuji za případnou odpověď.
|
Reisová
|
# Zasláno: 27 Srp 2008 12:04
Odpovědět
Ahoj, já si musím vše zapisovat, protože jinak toho sním mnohem víc. Než bych si dopsala další mlsku raději si ji nevezmu. A taky si rozvrhuji jídlo na jeden den dopředu, protože pro mě je nejhorší nemít naplánovanou stravu. To pak plácám páté přes deváté a hlavně pokud nejím pravidelně po 2,5 - 3 hodinám dostanu hlad a to pak sním na co přijdu a většinou je mi pak zle...
|
77fifi
|
# Zasláno: 4 Lis 2008 14:47
Odpovědět
musím potvrdit bez naplánování a rozvržení se mi to taky sesypalo....ale už sem zpátky...nejhorší je když si člověk řekne dvě věty které zničí režim....1) ZVLÁDNU TO BEZ ZÁPISNÍKU.....2) JEDEN HŘÍCH NEUBLÍŽÍ.....A JEŠTĚ JEDEN.....
pomůže jen důslednost!
|
Fish
Člen
|
# Zasláno: 11 Čen 2009 00:08
Odpovědět
Reisová MÁ PRAVDU!! je potrebné si to písať a vidieť koľko žeriem ... KJ pochopiteľne.Macík ako to pokračuje?
|
Anri
|
# Zasláno: 20 Kvě 2010 21:40
Odpovědět
Milá děvčata, nikdy jsem nebyla podvýživa. naopak, krev a mlíko. Moje nijnižší váha při výšce 165 byla asi 78 nebo 80. Od svých 16 řeším ale jiný problém - jsem epileptik. TaKže po revoluci přišly sice nové, účinější léky, ale zase ovlivňovaly hladinu cukru v krvi. Kilíčka letěly nahoru jako raketa Amíků do vesmíru. Stále jsem zkoušela nějaké diety, ale jo-jo efekt byl neúprosný. I když potom změnili léky za jiné, po kterých se už netloustne,nabytá kila zůstala. Člověk propadá potom takové jako letargii - říká si, že přece tolik nejí, že přece jí jen celozrnné pečivo, žádné salámy... Až když si to začnete psát, pak zjistíte, kolik skutečně sníte. Musíte pořád vážit a psát. A to si myslím, je na celém to nejdůležitější. Na začátku května jsem začala - s hmotností okolo 134 kg. Jím víceméně vše, ale pořád píšu a vážím. Průměrně do 6000 kJ denně, pokud je to možné, chodím plavat.
|
